Ve spolupráci se Scukem jsme se rozhodly pořádat tzv. Sapa tripy – výlety do pražské vietnamské tržnice Sapa. Sapa už dávno není pouze velkoobchodním centrem, my Vietnamci ji vnímáme i jako kulturní centrum. Kromě produktů se tu nabízejí i služby kadeřnické, krejčířské, právní a ano – i gastronomické. Sapa se mezi českými milovníky jídla v poslední době dostává do středu pozornosti jako místo, kde se dá „zatraceně dobře“ najíst. Existují zde jak větší restaurace, tak i menší bistra, která ale vesměs vaří autenticky, protože tu primárně vaří Vietnamci pro Vietnamce. Takže se tu téměř nesetkáte s náhražkami, ke kterým by se mohli uchylovat podniky mimo tržnici ve strachu, že by některé vietnamské suroviny nebyly pro české jazýčky stravitelné.
7. října 2011 proběhl první Sapa trip, na kterém se sešlo 6 usměvavých tváří. Musím podotknout, že i přes tu zimu se všichni statečně tvářili nadšeně, což jen přidalo na skvělé atmosféře.
cr: pan Cuketka
cr: Jirka Ondráček
Na začátek jsme si šli pochutnat na bún bò Huế, polévce s tenčími rýžovými nudlemi s hovězím masem a vepřovými kuličkami. Jeden z účastníků se statečně přihlásil, že by chtěl ochutnat i vepřovou nožičku, která se k bún bò Huế běžně jí. Většina účastníků doposud vyzkoušela pouze phở, polévku se širokými nudlemi, a tak ten den mohli konečně porovnat, v čem je rozdíl. Kouřící se polévka se ukázala jako výborná zbraň proti vlezlému chladu. Naším dalším stopem byly bánh cuốn - rýžové rolky na páře. Rolky slavily podobný úspěch a trochu překvapivě i smažená cibulka posypaná na rolkách. Křupavá voňavá cibulka prý bude odteď na radaru.
cr: pan Cuketka
Na konec jsme si nechali opěvované bún chả. Až po necelých deseti minutách čekání jsme se konečně probojovali ke stolu a potom jsme již čekali a také nasávali tu úžasnou směs vůní specifickou právě pro bún chả. Jak se vyjádřil jeden z účastníků „Tohle je vážně masakr. Prostě zabiják,“ čímž mě nesmírně rozesmál i potěšil. Na to, že jsme všichni před vstupem do bistra bún chả skuhrali, že jsme opravdu plní, jsme s chutí dojedli pokrm až do posledního křupavého bůčku.
cr: pan Cuketka
I vietnamská překapávaná káva (cà phê phin) se stává čím dál oblíbenější. V malé kavárničce jsme ke kávě dostali i horkou pitnou vodu s citrónem, což se prý podle spekulací v nejbližší době stane „it“ nápojem. Když jsem „sapatripaře“ potom dovedla k prodejně vietnamských surovin, mohli se všichni konečně vyřádit.
Sapa trip nebyl pouze zážitkem pro účastníky, ale i pro mě samotnou. Ke konci (odpole)dne jsme se všichni rozloučili dobře a dosyta najedeni s příslibem budoucího setkání a samozřejmě každý s menší či větší taškou plnou vietnamských surovin.
Napsala Mai Huong
